Das Adjektiv toll und seine Zusammensetzungen

Newsletter der Duden-Sprachberatung

So toll ist toll ursprünglich gar nicht. Eigentlich bedeutet es so viel wie „getrübt, umnebelt, verwirrt“ (vgl. engl. dull – „stumpf, unempfindlich, schwerfällig“) und gehört zum Dunstkreis des Substantivs Dunst. Doch bereits im Mittelhochdeutschen hat sich eine deutliche Bedeutungsverbesserung vollzogen: „ansehnlich, bewundernswert“ kann es nun auch heißen, im Frühneuhochdeutschen dann zusätzlich „erstaunlich; sehr, stark“. Letztere Bedeutung hat heute das umgangssprachlich verwendete doll bewahrt: Ich habe mir doll wehgetan.
Die geläufigsten Zusammensetzungen mit toll sind Tollkirsche, Tollwut und tollkühn. Die auch als Belladonna bekannte Beere wird als Tollkirsche bezeichnet, weil die in der Frucht enthaltenen Alkaloide beim Menschen einen Zustand der Erregtheit und Verwirrung bewirken. Die Tollwut hingegen geht zurück auf die Wortgruppe tolle Wut. Das Adjektiv tollkühn schließlich bedeutet, dass der Betreffende in toller Weise kühn ist.
Fehlt Ihnen in dieser Aufzählung der Tollpatsch? Dann müssen wir Sie leider enttäuschen, denn obwohl der Tollpatsch seit der Rechtschreibreform mit Doppel-l geschrieben wird, hat er etymologisch nichts mit toll zu tun. Er geht zurück auf das ungarische Wort talpas „breitfüßig; breiter Fuß; Infanterist; Bär; Tollpatsch“, mit dem scherzhaft ungarische Fußsoldaten bezeichnet wurden.
 

  Das Komma zwischen Hauptsätzen

Newsletter der Duden-Sprachberatung

Sicher kennen Sie die Regeln der Kommasetzung für selbstständige Hauptsätze: Folgen die Sätze direkt aufeinander, so setzt man ein Komma; steht eine Konjunktion wie oder, und, sowie dazwischen, kann man ein Komma setzen, muss aber nicht.
Was aber gilt als selbstständiger Hauptsatz? Eigentlich ist ein Satz ja dadurch definiert, dass er ein gebeugtes Verb enthält. Also liegen grammatisch gesehen bei Er kam, sah und ließ es bleiben drei Sätze vor, denn wir haben hier drei gebeugte Verben. Die Krux ist, dass es sich bei den beiden letzten um elliptische Sätze handelt, denen jeweils das Subjekt fehlt. Stünde hier Er kam, er sah[,] und er ließ es bleiben, so käme unsere Regel vom Anfang zur Anwendung. Merke: Der selbstständige Hauptsatz braucht nicht nur ein gebeugtes Verb, sondern auch ein Subjekt. (Dass es auch Sätze gibt, die ohne Subjekt auskommen, lassen wir an dieser Stelle unter den Tisch fallen.)
Selbst wenn der elliptische Satz stark erweitert ist, ist das noch kein Grund für ein Komma: Sie stand frühmorgens auf und ging dann bereits vor dem Frühstück mit ihren beiden Mischlingshunden spazieren. Was nun durch und bzw. oder verbundene selbstständige Hauptsätze angeht, so bleibt die Frage, wann denn nun das Komma gesetzt und wann es lieber weggelassen werden sollte. Die Empfehlung richtet sich in der Regel nach der Länge der einzelnen Sätze. Daher schreibt man besser: Es war warm und die Vögel zwitscherten, aber Die Sonne stand bereits hoch am Himmel, und die Luft war erfüllt vom Gezwitscher unserer gefiederten Freunde.
 
 

vollkommen 

Newsletter der Duden-Sprachberatung

Newsletter

Das Adjektiv vollkommen hat zwei verschiedene Gebrauchskontexte und Bedeutungen, die im Sprachgebrauch in aller Regel durch unterschiedliche Akzentuierung voneinander differenziert werden.• In der Bedeutung „ohne Fehler“ (z. B. er war ein vollkommener Mann, die Statue ist vollkommen) ist die zweite Silbe akzentuiert: [fɔl‘kɔmǝn].• In der Bedeutung „völlig, vollständig“ (z. B. er war vollkommen betrunken, er ist vollkommen durchgedreht) ist die erste Silbe akzentuiert: [‘fɔlkɔmǝn].
Aus: Duden – Das Aussprachewörterbuch, 7. Auflage, Berlin 2015
Pravopis jako maglajz/s. Někde mezi marazmem a orgazmem

aktualne.cz, Jan Lipold | jan.lipold@aktualne.cz

No a? Aspoň nezakrníme. Slovíčkaření, jazyková hlídka Aktuálně.cz.
Těm, kdo používají pravopis jako dílnu plnou pečlivě nadepsaných šuplíků, z toho musí naskakovat husí kůže. Neuspořádanost psaní „s“ a „z“ v cizích slovech znervosňuje nejen pořádkumilovné slovíčkáře.
Zásuvky někdo vysypal a šroubky a hřebíky naházel zpátky halabala. Na pracovišti máme tak trochu bordel.
Uklidí to někdo někdy? Asi ne. A vadí to snad? Asi ne. Tak pojďme na to.
Do práce. Jak se co poslední dobou psává?
Konkurs, to je film od Miloše Formana, ani k osmdesátinám mu ho nepřejmenovali. Ačkoli jinak zpěváci podstupují konkurz a do firem nastupují konkurzní správci. Akcie a měny mají svůj kurz. Ale, nemohu si pomoct, Costa Concordia nebo zahraniční politika nabrala špatný kurs.

Kurz stoupá, a puls klesá. Nebo snad píšete pulz? Ale srdce spíš pulzuje, než pulsuje, souhlasíte?
Diskutujeme o dizertačních pracích, jako by se nechumelilo. Latinskou předponu „-dis“ jsme totiž před démonem „z“ ještě ubránili. To jsou šuplíky až nahoře, kam ruka bordelářka nedosáhla. Pak jsou z toho ovšem takovéhle dizproporce.
Eutanázie. A co Eurázie a vlastně vůbec, Ázie? Kolem ponku se nám povaluje přihoblovaný komunizmus (to by měl být povinný pravopis pro členy KSČM), marazmus a orgazmus. To všechno se smí! A taky že děje, kdesi v hlubokých sklepeních.
Nejen na Hradě naštěstí dávají přednost – ismům.
Polopatismus, jánabráchismus, buddhismus, bushismus a klausismus (riziko klauzizmu je přece jen příliš velké). Tudy vede cesta.
Organizace, ale organismus. Tranzit a tranzistor, ale transvestita (nechcete ho psát se „z“, viďte že ne?). Razance, a renesance (na věčné časy a nikdy jinak). Konzerva, konzole, a Konsolidační agentura. Prostě systematický systém. Maglajs/z.
Nebožtík pan profesor Machovec lomil rukama, když mu novinoví korektoři opravovali jeho filosofii na filozofii. Marně. Dnes už bez ilusí: burza, prezident a univerzita zvítězili.
Ale ne definitivně. Nebudeme tu stát jako nějaký komparz. Vzhůru, staromilci!
Princip dublet, tedy dvou (někdy dokonce tří) správných verzí, vtrhl do češtiny plnou silou po roce 1993, s novými Pravidly. Do bedničky s nářadím přibyl speciální francouzák, kterým se dá utáhnout a přibít cokoli – a ono to drží, ten pravopis. Účel splněn.
Univerzální klíč. A navíc – nůž, kterým bez námahy nakrájíte cokoli.
Pravopis z teleshoppingu. Proč si komplikovat situaci – piš, jak slyšíš, vraž tam „z“, a nespleteš se (skoro nikdy). Babicovy dobroty.
Tady někde je důvod, proč jazykový úzus postupně hubí s a favorizuje z.
Údajné archaizmy přibývají čím dál tím rychleji.

Totiž, aby ten organizovaný nepořádek, když už v dílně nastal, neskončil velkým úklidem: Akcí Z.
Bez diskuse.
Komplikovaná a proměnlivá pravopisná situace má přece i své výhody. Například můžeme dát najevo, v jaké jazykové „vrstvě“ se hodláme pohybovat. Kým chceme být. A vede nás to k tomu, abychom o slovech víc přemýšleli a uvažovali, proč se píšou tak, anebo jinak. V pravopisném zmatku jen tak snadno nezpohodlníme.
A vůbec, v jakém zmatku? Anarchie je jen zdánlivá. Pravopisná příručka ústavu pro Jazyk český se s entropií, která teď ve veřejném jazykovém prostoru kolem s/z panuje, vyrovnává stručně, srozumitelně a se ctí.
Odkaz na ni viz zde. Doporučeno Slovíčkařením.
P.S. A teď něco úplně jiného. Nemohl by někdo novinářům poradit, jakým sympatičtějším výrazem nahradit spojení „pohonné hmoty“?
Angličtina má fuel, ale palivo jsou u nás spíš brikety, než benzín.
Pohonné hmoty ovšem znějí jako z nějaké chemicko-technologické příručky pro svazarmovce. Nebo je menší zlo, říkat jim, alespoň v titulcích, prostě „benzín“? Vzhledem k cenám na světových trzích jde o dlouhodobě aktuální problém.

NEXT ONE

Vaše jméno / Ihr Name
Váš email / Ihre-E-Mail
Předmět / Betr.
Vaše zpráva / Ihre Nachricht
Souhlasím s tím, aby tato webová stránka uchovala mé zaslané informace tak, abyste mohli na můj dotaz reagovat / Ich stimme zu, dass diese Website meine übermittelten Informationen speichert, damit Sie auf meine Anfrage antworten können / I agree that this website stores my submitted information so that you can respond to my request.